Letošní podzim je opět velmi teplý. Asi to není úplně v pořádku, ale musím říci, že tohle teplé počasí mi vlastně vyhovuje. Mírný vítr a padající listí vytváří šumivou kulisu, která nás nenechá na pochybách, že podzim je skutečně tady a to v celé své kráse. Letos mu slunce dalo čas, listí stihlo zezlátnout.

Příroda se zastavuje a měli bychom se zastavit i my. Někdy se nám zdá, že s podzimem přichází problémy, člověk snadno sklouzne k melancholii a sentimentu. Procházka podzimním dnem je jako balzám na duši, protože příroda má obdivuhodnou moc zklidňovat srdce a tišit naši leckdy rozjitřenou mysl.

A pak je tu čas čajů, pálení svíček a čtení knih. To je jedním z důvodů, proč mám podzim ráda.

Miluji švestkový čaj se skořicí a těch nepřečtených knih, na které si celý rok dělám čas! A tak až mě přepadnou ty pravé podzimní plískanice, uvařím si čaj, pustím si oblíbený film nebo vezmu knihu a budu si říkat, že mi vlastně nic nechybí.

Zastavte se spolu se mnou a pozitivně se nalaďme na nadcházející období, na nadcházející adventní čas. Vnímejme život a važme si každého okamžiku, kdy můžeme prožít čas tak, jak se nám líbí, nebo být s těmi, kteří nám pomáhají žít, milovat a růst.......těším se příště.