Tyhle tmavé únorové dny skoro bez slunečního paprsku si vyloženě říkají o nějaké ozvláštnění a duševní vzpruhu. Když jsme s kamarádkou vybíraly, kam se spolu po několika letech vypravíme, nadchla mě nabídka noclehu na lodi. Jako správný retromilec jsem si hned vzpomněla, jak Saturnin přestěhoval Jiřího na loď a už jsem si představovala, jak se loď při vstupu na ní a asi i při spaní bude kolíbat, ještě vlastně nevím, jestli příjemně nebo otravně. Taky jsem trochu doufala, že sjedeme i ten jez u Karlova mostu. J

Loď je ve skutečnosti mnohem větší než v Saturninovi, takže se vůbec nehoupala a pokud jste nevyhlédli z okna, ani jste si jako na lodi nepřipadali. Stylové to ovšem bylo, pokoje jako kajuty s malými kulatými okýnky do koupelny, výhled z postele přímo na řeku, která plyne jen pár desítek centimetrů pod vámi. Když k tomu máte výborné pětichodové degustační menu s lahví vína, které si vypijete při příjemném posezení na zádi lodi, je o poetické odpoledne nebo večer postaráno.

A co vy dámy, necháte se inspirovat nebo máte vlastní úžasné tipy na překonání šedavých dní?

Ahoooj,

Vaše I.