… pojďme se podívat, kdo to vlastně byl a jak celá legenda svatého Valentýna vznikla.

Svatý Valentin byl pravděpodobně katolický kněz, biskup, který roku 269 zemřel mučednickou smrtí. Není přesně známo, kdy byl svatořečen, stalo se tak v raném středověku, protože je zapsán ve Zlaté legendě ze 13. století a v chrámových kalendářích 14. století, včetně českých. V římském martyrologiu se jeho svátek slaví 14. února.

Legenda říká, že tento den začal být známý jako Den svatého Valentýna až díky knězi Valentýnovi. Claudius II., vládce Říma, zakazoval svým vojákům, aby se ženili nebo jen zasnubovali. Bál se, že by chtěli zůstat doma u svých rodin a nešli do boje. Valentýn vzdoroval vládci a tajně oddával mladé páry. Byl zatčen a později popraven 14. února. Svátek Luprecalia splynul s oslavami mučednictví Svatého Valentýna a vznikl romantický svátek, který je nyní 14. února slaven.

Valentýn se slaví v anglosaských zemích každoročně 14. února jako svátek lásky a náklonnosti mezi intimními partnery. Je to den, kdy se tradičně posílají dárky, květiny, cukrovinky a pohlednice s tematikou stylizovaného srdce, jako symbolu lásky. V poslední době se tento svátek šíří i v kontinentální Evropě, do určité míry z komerčních důvodů.

Každý má k Valentýnu nějaký postoj – miluje, nenávidí, akceptuje, užívá, ignoruje. Nejsem velkým zastáncem dalšího nákupu darů, ani si nemyslím, že o nich tento den je. Např. v Americe dostávají Valentýnky rodiče od svých dětí nebo si je dávají navzájem přátelé. Možná víc než na další komerční příležitost je dobré mrknout na tento den jako na další den, kdy můžeme vyznat lásku těm, bez kterých by váš život nebyl tak skvělý, jako je teď. Jasně že s kytičkou, lahvinkou dobrého vína nebo krabičkou exkluzivních pralinek to dostane ještě mnohem luxusnější nádech, ale to je jen příjemný bonus, nikoli povinnost! Dámy, mějte (se) rády!

Zuzka