Suši v duši



Blíží se Vánoce, čas, kdy i zarytí odpůrci zdravé stravy zařadí do svého jídelníčku nějaké to stehýnko z ryby nebo ploutev z vepře. A pak jsou mezi námi tací, kteří by jedli ryby pořád, klidně i syrové. Pro ty druhé mám dobrou zprávu: tenhle článek je o vás (nás).

Pod výrazem „suši“ si nejspíš většina lidí představí tradiční japonské jídlo ze syrové ryby. Suši je však spíš o té lehce nakyslé rýži, která obsah obklopuje. To, čím si své sousto naplníte, je pak čistě na vás. Kdo nerad syrovou rybu, může přidat smaženou, běžně se používá zelenina, fajnšmekrům mimibazarového typu lze klidně dodat i párek.

Ačkoli už dnes seženete vše potřebné k tomu, abyste si svůj více či méně oblíbený pokrm mohli připravit sami doma, neznám větší požitek, než sednout si k pultu nechat si jídlo létat málem až do pusy. Ano, mám na mysli tzv. running sushi. Pro méně zkušené: co se vám líbí, pro to si rychle sáhnete na jedoucí pás, a pokud před vámi ubíhá jídlo ve dvou řadách, je obvykle nahoře teplé a dole studené.

Zkuste si v rámci vánočního rybího tréninku zajít na něco méně typického.

Vánoce bez kostí Vám přeje

Alena



Blanka Straka

Máme rádi šaty ♥

Žádné komentáře:

Okomentovat