Myslím, že je
nás většina, které potěšil pohled z okna. Napadl první
letošní sníh – alespoň u nás.
Ještě ten den
jsem se vydala s dětmi na procházku, cestou si postavily
maličkého sněhuláka a odnesly si ho domů.
Děti najednou
baví ta cesta ze školy, na kterou reptaly, protože se celou cestu
koulují.
Mně se včera
jelo dobře na první letošní poradu a pak (i přes to, že mi
nebylo celý den dobře –zuby) se prošla po ještě vánočním
Staroměstském náměstí. Chumelilo a lidé si to očividně
užívali.
Byť jsem za celý
den snědla jednu housku a báječnou polévku, koupila jsem si
perníčkové latte se šlehačkou a perníčkovými křupinkami.
Milá obsluha mi krásně nadepsala kelímek a já si šla ven, do té
chumelenice, sníst ten šlehačkový kopeček z kávy.
S horkým
kelímkem jsem se vydala pěšky na Hlavní nádraží, abych jela
domů. Moc jsem si přála mít u sebe děti a jít s nimi přes
zasněžený Karlův most. Bohužel mé zuby a jejich školní
docházka tomu nepřály. Výlohou květinářství jsem uviděla
paní majitelku, mou kamarádku a vklouzla jí do tepla popřát
do nového roku.
Sněžení cestou
k nádraží ještě zesílilo, vlažné zbytky kávy mi
přidávaly na vánočním pocitu.
Z toho mě
vytrhlo zpoždění vlaku, krátká vlaková souprava a asi milion
lidí na nástupišti.
Vítej v realitě!
Kelímek od kávy
jsem si nechala pro vzpomínku na ten krásný den, kdy jsem šla
Prahou a chumelilo, kdy nádherný pocit předčil bolest zubů.
Možná nás sníh
právě dnes opouští nebo už opustil, ale až napadne znovu, o to
víc si ho užijeme. Zase bude vše čisté, světlé, slavnostní a
nám bude krásně.
Krásný den
přeje Eva
Žádné komentáře:
Okomentovat