Ze života gramatického nácka


Představte si, že vám něco fakt jde. Prostě se narodíte a umíte to. Nebo vám to jednou řeknou a od té doby už neuděláte chybu.
Jak se cítíte, když lidé kolem vás vaši schopnost nemají? Nebo dělají všechno proto, aby vám vaši dokonalost dali „sežrat“?
A teď si představte, že to něco je gramatika.
Představte si, že vás o půlnoci probudí a vy přesně víte, kde napsat čárku ve větě. Víte, kdy napsat tvrdé Y, aniž byste si musela přeříkávat vyjmenovaná slova. Nad mě/mně se pozastavíte asi tak na půl vteřiny.
Označení „gramatický nácek“ se vžilo pro ty, kteří neustále opravují něčí chyby. A nejsou to zdaleka jen učitelky češtiny vybavené obligátní červenou propiskou. Dnes můžete na gramatického nácka narazit i v běžné internetové diskuzi, kdy váš argument, jakkoli platný, napadne tím, že někdo, kdo neumí shodu podmětu s přísudkem, se nemá co vyjadřovat k danému tématu.
Mezi nesporné výhody gramatického náckovství však patří třeba to, že můžete opravovat kamarádům písemnosti a diplomky a děláte to s největším potěšením.
Většinou nenadávám chyby druhých. Když ale vidím doslova školáckou chybu, otvírá se mi červená tužka v kapse.
Chci vás proto požádat, milé dámy, abyste se tuto vymírající skupinu pokusily respektovat a nepřidělávaly jí (nám) další důvody k prudění.
Bezchybný rok přeje
Alena

Blanka Straka

Máme rádi šaty ♥

Žádné komentáře:

Okomentovat